Démoni a drabblata - Pro Spirit - Paddy

„Snad jsem víc dítě než chlap, ale stejnak nevím, kdo vlastně jsem…“
Když jsou holky rozverné a koketné, pořádají na tě hon. Proč pořád za škodnou? To je k vzteku. Hoď si třeba kostkou, ale ty smaragdy nech opodál – Jimmy by zaplakal.
V zemi, kde nejsou bratři, tě děsí i rozlehlost, jak jen vězně může děsit svoboda. Všem zas cizincem… A Anglie vděčná je růžím, za co však vděčí Paddy v smaragdové smrti? Že slunce nebledne… Stejně po dešti bývá deštivo.
„Nezamlouvám si všechno, co si přeju – vždyť i to slunce bude svítit!“

,,Ach, vítej, chudáku Paddy, doma…“ děl Remus.

A/N: Tato povídka vznikla na základě písně, irské lidovky, s názvem Welcome poor Paddy home. V podstatě je to její text, ačkoliv jsem ho malinko poupravila. Onen příběh irského Paddyho končí tím, že se probudí a zjistí, že měl domov vlastně vždycky na dosah ruky. Je to opravdu úžasná píseň s melodií, která neustála probouzí tu touhu po domově. Proto se mi zdálo, že je vlastně o Síriovi... ;)